Zdravotní záchrannná služba a plyšový panáček Kryštůfek dětem

Toto jsou některé příběhy dětských pacientů, které záchranáři ošetřovali na různých místech ČR. Zprávy jsou upraveny tak, aby nebylo možno identifikovat konkrétní osobní údaje.

* Při příjezdu držela maminka uplakaného Lukáška v umyvadle se studenou tekoucí vodou. Lukášek byl nespolupracující, neklidný a hodně brečel. Nenechal se ani vyšetřit a ruku pořád schovával.Kryšof nám docela pomohl. Když jsme mu ho ukázali, tak po něm sáhl a na chvilku přestal brečet. Dalo se i poslechnout jeho dýchání a namazat mu ruku fenistilem. Po namazání ručky fenistilem začal zase hooodně brečet a nespolupracoval. Kryštofa jsme využili jako model činností, které jsme na něm chtěli udělat, či sám Kryštof „ošetřoval", opakovaně mazal otok fenistilem, lízl si jako první lízátka, aby si ho Lukášek mohl vzít apod... Kryštof sklidil velký úspěch u Lukáška, ale ještě větší u jeho maminky a starší sestry cca 18 let.

* Dítě už od našeho příjezdu plakalo, nedalo se utišit. Maminka zkoušela snad vše, co na jejího chlapečka vždycky zabíralo, ale klouček plakal a křičel stále dál. Ve voze jsem dala mamince Kryštůfka. Chlapeček byl hračkou tak zaujatý, že zapomněl i plakat. Prohlížel si ho ze všech stran, bylo to pro něj něco nového a evidentně zajímavého a když ho Kryštůfek pohladil po tváři, objevil se i první úsměv asi po dvaceti minutách usilovného pláče. Dítě jsme předávali v nemocnici sice ještě trochu mrzuté, ale viditelně spokojenější a bez pláče.

* Výjezd k dopravní nehodě, kde účastníky nehody byly dvě děti. Situace na místě: Dítě  jelo se starším bratrem na malé koloběžce přes přechod  (na přechod sjezd s mírného kopce). Bratr koloběžku neubrzdil a na silnici narazili do zadního blatníku kolem jedoucího auta. Zraněnou holčičku jsme položili do sanitního vozu a lékař se snažil holčičku vyšetřit. Ta neustále plakala a volala maminku (na místo nehody dojela dodatečně). Po představení a předání hračky „Kryštůfek" se dítě uklidňuje, přestává plakat a navazuje s lékařem hovor. Dítě si pevně drží hračku, je zklidněné, již nepláče.

Res.: Hračku Kryštůfek hodnotíme velice kladně, pomáhá navázat klidnější kontakt s dítětem, které se cítí bezpečněji a spolupracuje.

 

* Použili jsme dalšího Kryštůfka. Jednalo se o dítě, které bylo z dětského domova a bylo dovedeno vychovatelkou k nám na základnu s rozbitou hlavou od kamene. Dítě bylo plačtivé a velmi úzkostlivé. Po obdarování hračkou se dítě k nám začalo chovat alespoň s malou důvěrou a nechalo se ošetřit.

* Již při našem příjezdu bylo dítě vystrašené a nespolupracující. Vyšetřit se nám ho podařilo pouze za spolupráce tety, které dítě důvěřovalo a kterou poslechlo. Při snaze o komunikaci s dítětem jsme nejprve nebyli moc úspěšní a s dítětem musela komunikovat již výše zmíněná teta. Samotné vyšetření proběhlo ještě bez velkých problémů, neboť se provádělo v domácím prostředí a teta byla při tom a přesvědčovala ho ke spolupráci. Větší problém nastal, když jsme dítě naložili do sanitního vozu a byl jsem tam s ním v tu chvíli samotný. Toto byla vhodná chvíle na darování Kryštůfka, dítě ke mně získalo důvěru a začalo se mnou komunikovat a usmívat se. Následně pak proběhl celý transport bez problémů.

* Dnes byl předán Kryštůfek malé tříleté pacientce.Holčička plakala a nechtěla se nechat vyšetřit.Po předání Kryštůfka se zklidnila a krásně spolupracovala.

* Na výjezdu jsem věnovala malému chlapečkovi Kryštůfka. Nechtěl na sebe nechat sáhnout, ale po příslibu Kryštůfka se nechal vyšetřit. Chlapec byl ze sociálně slabší rodiny a Kryštůfek byl (asi) jeho jediná hračka.

* Jeli jsme k malému kloučkovi, který měl teploty, byl poměrně nevyspalý, tedy uplakaný a "protivný". Po vyšetření doktorem a sepsání veškeré dokumentace se pan doktor rozhodl transportovat jej na DEO NEM-Pe. Připadalo mi že se jedná o matku, která je samoživitelka. Když jsme odcházeli z domu, potkali jsme babičku chlapečka. Do té doby relativně klidný chlapeček fixovaný na maminku zjistil, že nemá jenom maminku. Začal brečet, že chce babičku (opravdu velmi). "Dohodli" jsme se, že máme ve voze hračku, která pojede s ním, když bude hodný. Vzhledem k tomu, že se jednalo o mé první použití Kryštůfka, byl jsem velmi zvědav, jak zafunguje. Chlapeček se v celku rychle přeorientoval z babičky na Kryštůfka a začal být klidnější. Po dobu transportu hračku zkoumal a byl klidný. Chlapeček potřeboval být na něco fixován a v tuto chvíli to byla tato hračka. Odměnou v té chvíli byl milý pohled značně unavené maminky, která nám na konci výjezdu poděkovala za přístup a chování.

* Výjezd na dětský tábor k dušnému dítěti. Na místě sípající dítě, transport do nemocnice na dětské. Malý vyděšený plačtivý klučina, sám, daleko od rodičů. Z Kryštůvka měl velkou radost, ptal se, jestli mu ho v nemocnici někdo zase nevezme. Po ujištění, že je už jeho, se zklidnil . Hračka rozhodně splnila svůj účel.

* Dítě při dopravní nehodě spolklo střep. Při čekání na vrtulník bylo dítě neklidné i v náručí matky - dítěti dán Kryštůfek, a ten dítě zaujal. Dochází ke zklidnění a utišení dítěte což bylo velmi potřebné, protože pohyb a neklid dítěte by mohl vést k dalšímu poranění jícnu spolknutým střepem.

* Výjezd k dítěti s těžkou laryngitidou. Dítěti, které bylo dušné a nespolupracovalo byla darována hračka Kryštůfek pro zklidnění. Při předání na dětském oddělení a po úpravě zdravotního stavu, dítě mělo snahu nám zamávat touto hračkou, kterou tisklo ke svému tělíčku.

* V sobotu jsme na výjezdu předali Kryštůfka čtyřletému chlapci. Chlapce kdysi jako dvoudenní miminko resuscitovali, před půl rokem měl první epileptické záchvaty a je celkově mentálně opožděný. Dnes po těžkém epileptickém záchvatu byl schvácený, unavený, velmi plačtivý. Vzhledem k jeho stavu si Kryštůfka zasloužil. Reagoval nejprve apaticky, ale po delší době si panáčka přivinul k sobě do náručí. Více emocí nemohl ani projevit. V tomto případě jsem byla opravdu ráda, že jsem chlapci mohla alespoň něčím malinkým udělat radost.

V pátek 27. července 2012 kolem 15.00 bylo na zdravotnické operační středisko v Kolíně přijato tísňové volání. V chatové oblasti u Kostelce nad Černými Lesy si starší pán s cukrovkou zřejmě omylem vzal vyšší dávku inzulínu, udělalo se mu špatně, při chůzi vrávoral a později dokonce začal ztrácet vědomí.

„Na chatě byl jen se svou čtyřletou vnučkou Janičkou. Ta si všimla, že dědeček není v pořádku, nezpanikařila a doběhla k sousedům pro pomoc. Sousedé pak zavolali záchrannou službu. Na místo vyjela rychlá zdravotnická pomoc z Kostelce nad Černými Lesy. Zdravotníci poskytli muži přednemocniční neodkladnou péči, podali glukózu a tím kompenzovali jeho zdravotní stav," uvedla k případu Nina Seyčková z tiskového odboru středočeské záchranné služby.

Za odměnu a statečnost dostala holčička od záchranářů na památku Kryštůfka záchranáře. Jde o plyšového panáčka, kterého záchranáři dávají dětem během zásahu a transportu do nemocnice anebo za pomoc jako v uvedeném případě.

„Kryštůfek má malé děti v těžkých chvílích úrazu nebo nemoci rozptýlit, potěšit a zklidnit. Středočeská záchranná rozdává dětem Kryštůfka od dubna tohoto roku," dodala Seyčková.

Kryštůfek záchranář dětem je společným projektem Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR a společnosti Kapitol. K projektu Kryštůfek záchranář dětem se přidala Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje, stejně jako mnoho dalších záchranných služeb v České republice.

„Právě pro děti bývá kontakt se záchranáři, ošetřování a transport sanitním vozem, mnohdy velmi stresující záležitostí. Tato myšlenka zmírnění stresu a strachu je skvělá a účinná, a proto jsme se rozhodli k projektu připojit. Postavička Kryštůfka může také výrazně usnadnit komunikaci záchranářů s dětským pacientem. Záchranáři ji pak zejména využijí při transportech těch nejmenších bez doprovodu rodičů," řekl k projektu ředitel středočeských záchranářů Martin Houdek.

Red Příbram

Foto: převzato z Aha! - Karel Kopáč

Příběh i foto je zveřejněno se svolením aktérů.

Holčička se ocitla na palubě sanitního vozidla pro obtíže interního charakteru. Lékařka rozhodla o potřebě zajistit dítěti žilní vstup, což se u něj setkalo se slzami a strachem z bolesti. Poté lékařka vytáhla Kryštůfka a zeptala se malé pacientky, zda-li vydrží píchnutí, když dostane plyšového kamaráda. Jak dodává zkušená lékařka: "Tato nabídka byla přijata s radostí, holčička si nechala píchnout do žíly kanylu, úplně dobrovolně a bez slz. S Kryštůfkem v ruce byla velmi statečná"  (jak je ostatně vidět i z fotografie).

PhDr. Lukáš Humpl

klinický psycholog

 

Projekt nazvaný Kryštůfek záchranář dětem má potěšit děti, které se ocitnou v péči zdravotníků. Autor: DENÍK/Attila Racek

06.04.2012 20:00

Radostice – Plyšový Kryštůfek v pátek opět pomáhal zraněnému dítěti. Po šesté hodině se totiž stala dopravní nehoda v Radosticích na Brněnsku. Auto skončilo na střeše. Zranil se šestiletý chlapec. Od záchranářů dostal nového plyšového kamaráda.

„Měl poraněnou nohu. Protože lékař nemohl vyloučit další zranění, převezli záchranáři chlapce do brněnské dětské nemocnice. Aby se uklidnil, dostal plyšovou hračku,“ informovala mluvčí jihomoravských záchranářů Barbora Zuchová. Hasiči silnici uklidili a posypali sorbentem.

Foto: Veronika Horáková

Dobrý den,

chtěla bych touto cestou poděkovat záchranářům, kteří vezli mého 14-ti měsíčního popáleného syna v sanitce. Když jsem jela s nimi, Vojtíšek neustále plakal a chtěl cítit objetí matky, aby byl v klidu.
Bohužel to nešlo, protože ležel, ale paní záchranářka dala synovi červenou hračku malého záchranáře. Po chvilce se Vojtíšek zklidnil a začal si zkoumavě prohlížet, co to je. Jelikož nebylo možné se tulit ke mně, tak se přitulil k malému záchranáři a alespoň tak cítil trošku větší bezpečí v té prodělané hrůze a stresu z úrazu a cizích lidí. Tato hračka mu zůstala i na JIP, kde jsme za Vojtíškem nesměli, a když ho přeložili na normální pokoj, tak už se malého záchranáře nechtěl vzdát a usínal s ním v objetí. Myslím, že ve chvílích, kdy jsme nemohli být s naším synem, si naše objetí vynahrazoval malým záchranářem.

Děkuji Vám za něj!